Státní maturita je v očích některých pedagogů, kteří vyučují na středních školách, přínosná zejména svojí objektivností. Za hlavní objektivní kritérium je považována jednotná forma testové části státní maturity a to včetně externího hodnocení písemných slohových prací z předmětu Český jazyk a literatura. Kdyby hodnocení zůstalo jen na jednotlivých školách, tak by nikdy nebylo možné dosáhnout reálného, objektivní a spravedlivého výsledku a hodnocení kvality školství v rámci jednotlivých středních škol. Proto se někteří pedagogové neztotožňují s tím, že hodnocení písemné slohové práce z českého jazyka bude nově dána na bedra středním školám. Zároveň se objevují i takové názory, že by slohové písemné práce byly hodnoceny jak externě mimo školu, tak i v rámci střední školy a finální hodnocení by pak bylo na střední škole.
Rovněž panuje názor, že nyní zaváděná jednotná úroveň státní maturity je rozhodně přínosem. Standardem musí být určité požadavky, které musí splnit, jak student gymnázia, tak i například student učiliště. Rozdělování státní maturity na základní a vyšší úroveň bylo zbytečné, jak ukázala praxe v posledních letech. Většina studentů šla stejně na jistotu a volila základní úroveň obtížnosti. Ta však byla v mnoha částech natolik jednoduchá, že nenaplnila základní penzum, které si student má ze střední školy odnést. Nová koncepce jednotné úrovně obtížnosti je rozhodně přínosem, i na úkor mírného ztížení požadavků na penzum státní maturity v jednotné formě.
Napsat komentář